|   Ubytování  |  Lyžařský vlek  |   Informátor   |    Galérie    |    Kontakt   |    LINKI    |

Kudowa Zdrój patří mezi jedny z nejstarších lázní v Evropě. Následně představujeme některé turistické zajímavosti v regionu, mezi které určitě patří: Lázeňský dům s Lázeňským parkem, Góry Stołowe, Sněžka, Kaple lebek a Aquapark.





 

Lázeňský park a prameny minerálních vod

Hlavním místem, hojně navštěvovaným turisty a pacienty, je Lázeňský park, který byl založen v 18. století v místech mnoha minerálních pramenů, a tzv. Parkowe hory. Největší rozmach nastal ve 20. letech 20. století. Různorodá a bohatá flóra parku oplývá agávemi, kaktusy, opunciemi, dracény, ságovníky a rododendrony. Při vstupu do parku z ulice Zdrojowé míjíme prameny minerálních vod a Koncertní sál. V budově, kde vyvírají minerální vody, stojí za povšimnutí fresky A. Molnara, které zobrazují Dolní Slezsko na počátku 20. století. Naproti u podnože Parkowé hory stojí budova, která je nazývána Zámečkem, a byla postavena v roce 1772. Momentálně se uvnitř nachází Lázeňské divadlo A. Moniuszki. Zajímavým místem kulturních akcí a koncertů v parku je velká otevřená hala, tzv. „Divadlo pod plechem (Teatr pod Blachą)“. Poblíž se nachází busta Stanisława Moniuszki, jehož hudba každoročně zaznívá na festivalu Moniuszki. Ze západní strany je park uzavřen velkým rybníkem, po kterém je možné plout loďkami. Ihned za rybníkem je hraniční přechod s ČR. Ozdobou parku jsou v letní sezóně velké palmy seřazené podél hlavní aleje, která vede k Lázeňskému rybníku. V parku vyčnívá budova minerálních pramenů, která je jednou z nejkrásnějších a největších stáčíren minerálních vod v Dolním Slezsku. Nacházejí se zde
tři prameny: Interiér půlkruhové rotundy s velkými obloukovitými okny je vyzdoben obrazy maďarského malíře Arpaga Molnara, které představují rozvoj lázní.
 

Národní park stolových hor 


 

Góry Stołowe jsou jedny z nejkrásnějších a nejatraktivnějších horských pásem v Polsku.
Zde se nachází také národní NP Gór Stołowych. Táhnou se od údolí Bystrzycy Dusznickiej na severozápadě až po Mieroszow a Krzeszow, kde se i jinak jmenují – Zawory. Celková délka je 42km. Severovýchodní hranici tvoří řeka Ścinawka a západní hranici tvoří údolí řeky Metuje a jejího pravého přítoku řeky Jívky (v ČR). Nejpopulárnější část NP se nachází v regionu Polanica, Duszniki, Kudowa a Karłow (NP Gór Stołowych), menší část turistů navštěvuje Broumovskou vrchovinu a Teplicko-Adršpašské skály. Pásmo Gór Stołowych je jediným deskovým pásmem hor, které byly vytvořeny v pozdní křídě a leží ve dvou rovinách. Pískovce tvořily dno moře, které v důsledku horotvorných pohybů bylo navrstveny do výšky několika metrů. Mezi nimi vystupují nepropustné slínové půdy. V důsledku eroze příroda vytvořila v pískovcových skalách fantastické skalní útvary, které tvoří skupiny velmi atraktivních přírodních úkazů. (Błedne Skały nebo nejvyšší vrchol Szczeliniec Wielki). Góry Stołowe jsou v jižní části chráněny již od roku 1981, kdy byl vytvořen Stołowogórski Park Krajobrazowy, jenž byl na konci roku 1993 přeměněn na NP Gór Stołowych. Rozkládá se na území cca 6280ha. Unikátně vytvořená krajina způsobuje, že se jedná o jeden z nejatraktivnějších turistických regionů v Polsku.

Více
 

Błędne Skały (Bludné skály)

Název neopakovatelného skalního labyrintu kolem horského hřbetu Sklaniak (915 m n. m.), který byl přírodou vytesán v pískovcích vodou a větrem, využívá jejich nestejnou odolnost na zvětrávání. Příjezd od Kudowa Zdrój směrem ke Karłowu nebo červenou stezkou cca 2,5 hod. Vzniklé skalní bloky na rozloze 21,14ha tvoří překrásnou několikasetmetrovou turistickou trasu, kdy se někdy doslova prodíráme úzkými skalními štěrbinami.  Výška skalních chodeb se pohybuje v hranicích 6-8m, šířka je různá – místy to je pouze několik desítek centimetrů. Dokonce i při dešti projdeme část cesty pod skalními převisy. Tato forma zvětrávání nemá v Polsku obdoby. Přírodní rezervace byla vytvořena v roce 1957. Průchod labyrintem trvá cca 35 minut. Vstup je zpoplatněn. Nachází se zde i parkoviště.

Otevřeno:
každý den od 09.00 – 18.00,
vstup: v celou hodinu,
výstup: po půlhodinách.

POZOR: v důsledku velmi úzkých průchodů mezi skalami může být prohlídka komplikovanější pro obézní osoby.

V Błednych Skałach byl natáčen film „Letopisy Narnie: Princ Kaspián“

Plán Błędnych Skał

Szczeliniec Wielki (Hejšovina)

Szczeliniec Wielki (919m n. m.) je nejvyšší vrchol Gór Stołowych a zároveň je jedinečnou turistickou zajímavostí v Polsku. Je pozůstatkem nejvyššího patra Gór Stołowych, ve kterém eroze vytvořila jedinečné skalní útvary. Mezi nejznámější patří např.: „Kvočna“, „Mamut“ (nazýván také „lidoopem“), „Velbloud“, „Hlava princezny Emilky“, „Slon“ a „Kazatelna“. Mezi zajímavé části Sczelińce Wielkiego patří tzv. „Piekiełko“. Je to skalní rozsedlina o délce 100m a hluboká je skoro 20m. Má specifické mikroklima s nízkou teplotou a velkou vlhkostí vzduchu. S ohledem na klimatické podmínky panující na tomto místě se sníh na dně rozsedliny udrží až do poloviny června. Na vrchol Sczelińce vedou kamenité schody, které čítají 680 schodů. Byly postaveny na přelomu 18. a 19. století Franciszkem Pablem a s malými předělávkami slouží dodnes. Szczeliniec Mały se nachází na jihovýchod od Szczelińce Wielkiego a je oddělen nepříliš hlubokým horským sedlem. Není zpřístupněn turistům. 

 Plán Szczelińce Wielkiego

První muzeum na polském území, které je věnováno žábám. Je umístěnu vedle budovy Ředitelství NP Gór Stołowych. Bylo zahájeno první sbírkou z Berlína ze spolku Kudowa & Kultur. Dnes zde můžeme obdivovat exempláře od hraček až po preparáty různých velikostí. Muzeum je často navštěvované dětmi a mládeží. Obsahuje kolekci více než 3000 exponátů, které pochází z 20 států světa a 6 kontinentů

ul. Słoneczna 31
57-350 Kudowa-Zdrój
tel. +48 74 866 14 36

Otevřeno:
pon. - pát. od 09.00 do 17.00,
sob. - ned. od 09.00 do 13.00
 

Muzeum Hraček "Bajka"

V „Bajce“ uvidíme hračky z 19. a 20. století, mj. hračky ze dřeva, hlíny, porcelánu, litiny, plechu, cínu, atd. Hračky lidové, památeční, obřadní, divadelní a hračky pro dospělé – s hracím strojkem. Vitríny s hračkami povzbuzují dětskou představivost, mohou tak poznat hračky svých rodičů a prarodičů. Dospělým naopak umožní návrat do dětských let.

ul. Zdrojowa 46 b
57-350 Kudowa-Zdrój
tel. +48 74 866 49 70
mob. tel. +48 601 773 362

Otevřeno:
každý den od: 10.00 - 16.00
v době sezóny od: 09.00 - 17.00

 

Kudowská Kaple lebek
Svatyně mlčení a zamyšlení nad životem, smrtí a věčností

Velký společný hrob objetí Slezských válek z let 1740-1742 a 1744-1745 a nakažených infekčními nemocemi z 18. století, jehož strop je vysázen 3 tisíci lebek a lidských kostí. Pod podlahou je uloženo dalších několik desítek (20-30 tisíc) tělesných pozůstatků lidí.

ul. Stanisława Moniuszki 8
57-350 Kudowa-Zdrój Czermna

Otevřeno denně kromě pondělí:
v letním období (od května do konce září) od 09.30-13.00 a od 14.00-17.30
na podzim, v zimě a časně z jara od 10.00-16.00

Muzeum "Dawne Rzemiosła" (Dávná řemesla)




I přesto, že vzniká velké množství soukromých muzeí a skanzenů, tak takto velkou sbírku nářadí a řemeslnických výrobků (ševců, krejčích, brašnářů, bednářů, kolářů a kovářů) patrně nenajdete nikde. Průvodci jsou z řad profesionalistů, mají perfektní přehled mezi výrobky a dobře znají všechny řemesla. Dovedou je tedy perfektně popisovat zajímavým způsobem. Návštěva muzea bude nezapomenutelným dobrodružstvím jak pro mladé, tak i pro dospělé.

ul. Zdrojowa 34 bud. 11
57-350 Kudowa-Zdrój
mob. tel. +48 695 557 348
mob. tel. +48 697 085 940
 

Muzeum Lidové Kultury Sudecké vrchoviny

Muzeum se nachází na okraji malebné části Kudowa Zdroj-Pstrążna. Muzeum-Skanzen vznikl v roce 1984 jako oddělení Regionálního muzea ve Wałbrzychu. Od 1.1. 2006 je samostatnou kulturní institucí, jejímž organizátorem je samospráva města Kudowa-Zdrój. Stálou výstavu tvoří historicky cenné dřevěné objekty lidové architektury sudecké vrchoviny. Domy mají nejen krásný vzhled, což je důvodem zručných řemeslníků, ale jsou také vybaveny tehdejším nábytkem a vybavením z 18., 19. a počátku 20. století.

ul. Pstrążna 14
57-350 Kudowa-Zdrój
tel./fax. +48 74 8662 843
 

informace pocházejí z internetové ze strany  www.pngs.pulsar.net.pl

informace pocházejí z internetové ze strany   www.kudowa.pl
 

    Návrat   Domů